close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
music
x .. x .. x .. x .. x .. x .. x .. x .. x .. x .. x
x .. x .. x .. x .. x

Zase zpět

29. října 2008 v 22:53 | Deli |  Jentak mimochodem
Ó ano, drazí přátelé. Už to tak bude, že se vaše milovaná Deli, Terka, úchyl, mumia, či jak jinak mi říkáte, vrátila:) Strávila jsem pár dní v Jizerkách jako každý rok, a zase to tam bylo... no řekněme, že dobrý. Nikoho nového jsem nepoznala, jak říkám, nejsem seznamovací typ, nedokážu se jentak bezevšeho začít bavit s klukem či holkou. Lidi, co mě štvali... Ano, bohužel tam tací byli. Například rodinka, kterým jsme říkali "tyčinky", protože byli neuvěřitelně hubení... Až nechutně hubení. Měli jsme stůl hned vedle nich, byli to rodiče, malé mimi, s velkýma hnědýma očima (pozn - první co mě při pohledu na něj napadlo, byla Dellynka:)),menší asi 10ti letá dcera, a pak ještě jedna asi v mém věku, možná o něco starší. Ti mě neuvěřitelně štvali. Z přezdívky "tyčinky" jsem jim začala říkat "čumilové". Ti na mě neuvěřitelně viseli očima. A ta jejich nafoukanost. Pche. Závidí mi moje kila, či co. Když jsem řekla mámě, že ze mě ne a ne oči spustit, po chvíli řekla, že mám vážně pravdu, upínali na mě pořád oči, kam jsem se jen hnula. Další dost nepříjemná rodina seděla úplně vzadu v koutě, ale byli neuvěřitelně hluční, a měli neuvěřitelně nevychovaného, asi 5ti letého, syna. Být já jeho sestra, leží mrtvej s vidličkama nabodnutýma v hlavě. A nožem v oku. Pak nebyli zrovna dvakrát příjemní "namakanci". Dost sportovní rodina. Ty svaly, ó můj bože. Akorát že jsem neviděla že by se aspoň jednou usmáli. Ani na svoje malý miminko. Vážně jsem neviděla ani trošek, nebo aspoň náznak úsměvu. Vaří tam - ó božínku - nadmíru skvěle. Akorát mě máma držela od sladkostí a všeho možného. Takže musím s radostí oznámit, že jsem pět dní byla bez čokolády, zmrzliny, či jiného zdroje cukru. Výkon, prosím o potlesk:) Pak musím podotknout, že jsme byly na skvělé procházce k Bramberku - ušli jsme do kopce, i z kopce několik kilometrů, abychom viděli ohraničenou věž s cedulema : soukromý pozemek, vstup zakázán. Tak jsme šli zase zpět. Další dny jsme byli jen doma. Bohužel, pořád pršelo, a bylo dost hnusně. Když se ale trošku zklidnilo, woohoo, hádejte, byla jsem na vyjížďce:) Bylo to..WOW, super. Jela jsem na velké kobyle (když říkám velké, znamená to, že bylo pro mě obtížné se na ní vyškrábat:)), jméno si už nepamatuju, nějak Solina, či tak něco. Byla krásně heboučká:) Jeli jsme takový velký kruh, tedy trošku mi mrzly ruce, a kobyla se pořád skláněla že se chce nažrat. Jeli jsme kolem známých "Aktisáků" - SK Aktis Praha, byli tam i minulý rok. S mámou vždy na ně upínáme oči, prostě namakaní kluci:) A zrovna ta slečna, se kterou jsem jela, na mě houkla, ať si naklušu. Tak jsme si naklusaly, ale ouha, zasekla se mi noha do třmenu, a s vysedáváním byl konec. Drncala jsem na kobyle, a když jsem jí chtěla trošku zpomalit, abych si třmen upravila, naopak přešla do cvalu, předehnala jsem slečnu na Rie, a ta na mě houkla: "Co děláš? Řekla jsem naklusat!! Zastav si jí"... Neříkám, že snad cválat neumím, jenže když máte nohu zaseknutou ve třmenu, je to vážně obtížné:) Aktisáky jsem zjevně pobavila svou neohrabaností. Po pár metrech se mi jí podařilo zastavit, třmen jsem si upravila, a pokračovaly jsme v jízdě. Na konečné louce jsme si zase naklusaly, a slečna mi pověděla, že jestli chci, můžu si nacválat. Řekla jsem že ne, ale jen jsem se nadála, už jsem jí zase předehnala, a ona na mě se smíchem křičela: Vždyť už dávno cváláš!... Doteďka mě hrozně, ale hrozně bolí nohy, a nejsem schopná si dojít ani do kuchyně. Jinak, odešel nám zase zdroj do notebooku, ale byl tam takový mladý, sympatický pán, očividně se mámě líbil, a ten nám půjčil svůj zdroj:) Máma si na chvíli odskočila, a když se vrátila, přiběhla k ní sestra, a říká jí, že má novýho kamaráda. Máma se ptá jakýho. A sestra: No, jmenuje se Tom, je mu 33, a dlouho jsme si spolu povídali... Pak na něj ukázala, a byl to ten pán, který byl tak hodný a půjčil nám zdroj. No, a co se z toho nakonec vyklubalo?:) Že mámě vnutil svůj email, a že se jí prý ozve. Ale pššt, táta o tom nesmí vědět. Jinak zítra máme sexuální přednášku, to se zase dozvíme něco, co už dávno víme:)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ms ms | 30. října 2008 v 19:50 | Reagovat

anoooooooooo delii na koni :) :)

2 Deli Deli | E-mail | Web | 30. října 2008 v 19:54 | Reagovat

Nesnášim když mi říkáš deli...:D Řikej mi normálně Terka. Jak ve škole...:D A žádný takový!:D

3 dellynka tvoje ♥ SB dellynka tvoje ♥ SB | Web | 31. října 2008 v 15:56 | Reagovat

Deli:DHej tobe to na koni slusi:Dja bych se zabila:Dja byla maximalne na ponikovi:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama